Kartářka Kateřina
Kartářka Zdeňka
Kartářka Lída
Kartářka Regína
Kartářka Renáta
Kartářka Iveta
Kartářka Karin
Hromnice - Candlemas
Zatímco u nás slavíme Hromnice a kudy prošli Keltové tak slaví i svátek svatého Imbolce, křesťané neponechali nic náhodě a velký pohanský svátek zaplácli svátkem zvaným Candlemas. Má jít o svátek Svátek uvedení Páně do chrámu Ježíše a svátek očištění Panny Marie. Dle tohoto svátku se totiž věřilo, že chlapci se narodí nečistí a je proto nutné je nejprve očistit a až pak mohou být pokřtěni a přijati do chrámu božího.
K oné očistě docházelo 40 dnů po Vánocích, což tedy vychází na druhého února. V ten den se prováděla chlapcům za velké slávy obřízka. Ženy pak přinášely obětiny za Eviny hříchy. Slavnost doprovázel velký radostný průvod, hrála hudba a konal se velm posvátný obřad, u něhož se světily svíčky, jimiž se plánovalo pálit po následující celý rok. Pálení posvěcené svíčky totiž symbolizují Ježíše Krista a jsou označovány za světlo světa. Tak trochu se to podobalo pohanskému masopustu, který se odehrával v různých zemích světa v tomto období pod rozličnými názvy. V domovech tehdy mnoho lidí dávalo do oken zapálené svíčky. Lidé věřili, že jimi vyděsí zlé duchy. I zde jsou vidět pohanské prvky původních oslav světla. Šlo o zlomový svátek přesně uprostřed zimy. Na půl cesty k zimnímu slunovratu a k jarní rovnodennosti.
Vznik svátku
To, že jde o komerci a snahu rozšířit jednu víru na úkor jiné, dosvědčuje i to, že tento svátek nevznikl spolu s Ježíšem, ale až ve čtvrtém století našeho letopočtu. Jde o práci několika jeruzalémských biskupů, kteří se snažili podpořit víru a očistu (lepší hygienu). Paradoxem je, že tato tradice vychází z původní židovské tradice, kdy byly ženy po porodu považovány za nečisté. A to 40 dní po narození chlapce a dokonce 60 dní po narození děvčete. Po celou dobu nesměly chodit do kostela. Na konci tohoto období pak přišly do synagogy, aby byly očištěny.Teprve až potom se mohly opět účastnit náboženských služeb.
Papežovi Gelasiovi I. se to zamlouvalo, byť o něm příliš nevěděl a snažil se ho rozšířit dál, protože se mu nelíbily Lupercalie, které se do té doby v Římě běžně slavily 15. února. Moc se mu to nedařilo, protože svátek se nakonec v centru Evropy ujal až okolo 15. století, a to i přes opakované snahy některých církevníků. Do Švédska tento svátek dorazil jako vždy nejpozději, tedy až v polovině 18. století. Slavili jej zde jako postní týden od druhého do osmého února, spojili jej s masopustními oslavami.
Nejvíce se tento novodoby křesťanský svátek ujal v Peru
V Peru je tento svátek spojen s těmi největšími festivaly kultury a hudby. A má velmi úzkou návaznost na karneval v Riu de Janeiro a také i na Carneval de Oruro v Bolívii.
V co se věřilo
-
Zde máte odpověď na to, proč někdo sklízí vánoční ozdoby na Tři krále a někdo až na Hromnice. Věřilo se totiž, že pokud nebyly uklizené jakékoliv vánoční ozdoby před půlnocí na 6. 1., musí být na stromečku a v místnosti ponechány až do 2. února. Jen tak ochrání domácnost před zlými duchy. Až pak mohou být odebrány.
-
Také se věřilo, že ten, kdo vnese do domu sněhové vločky, přinese se sebou smrt anebo se s domovem rozloučí a odejde.
-
Když v ten den svíčka klesne na jednu stranu, znamená to smrt člena rodiny během toho roku.
