PŘÍPAD RODINY PERRONOVY – ČÁST ČTVRTÁ

PŘÍPAD RODINY PERRONOVY – ČÁST ČTVRTÁ

O tom, že právě duch Bethsabé Shermanové bloudí po chodbách domu, který zakoupila rodina Rogera Perrona, nebylo pochyb. Jako svou oběť si krutá Bathsheba vybrala Carolyn a občas svým mučením potrápila i dceru Cindy. Ostatních děvčat se nikdy nedotkla. Důvod proč si vybrala právě Carolyn byl prostý: Ed a Lorrein Warrenovi se domnívali, že cítí k Rodgerovi náklonnost a na jeho ženu žárlí. Sám Perron vypověděl, že se na svém těle cítil velmi často ženské prsty a to především ve formě hlazení a doteků. Nikdo nepochyboval o tom, že se snaží vypudit Carolyn z domu a chce si Rogera nechat pro sebe.

Carolyn popisuje další setkání s Bathshebou takto:

Probudila jsem se a stála tam! Přímo u pelesti mé postele. Byla stará a odpudivá. Hlavu měla nakloněnou na stranu a ústa otevřená. Měla oblečené šedivé šaty, které byly na lemu mokré. Cítila jsem ten strašný zápach, bylo to šílené. Jakmile si všimla, že jsem vzhůru a pozoruji ji, zakřičela na mne: vypadni, váš život je v mých rukou, připravila jsem si pro vás smrt.

Carolyn Peronová a posedlost démonem

To, jak s manželkou Rogera Perrona Bathsheba zacházelo, bylo velmi kruté. Mnohokrát ji uhodila do obličeje, obdarovala ji škrábanci, vytrhala vlasy a několikrát jí zapálila postel. Požadovala jediné, aby Carolyn opustila dům. Jak čas postupoval, razance útoků a jejich počty stoupaly. Když Bathsheba pochopila, že Carolyn manžela ani děti neopustí, pronikla do jejího těla. Nastal čas, kdy vzal situaci do rukou Roger a povolal na pomoc dva přední démonology Eda a Lorraine Warrenovy, aby jeho rodině pomohli.

Vymítání démona se nepovedlo

Manželé Warrenovi za svou kariéru kontaktovali mnohokrát samotný Vatikán, aby vydal povolení ke starobylému rituálu vymítání ďábla. Bylo jim vždy vyhověno a pomocí této metody vyřešili spousty případů posedlostí, u Rodiny Perronových tomu však bylo jinak. Vymítání se bohužel nepodařilo dokončit a situace kolem se ještě více zhoršila. Nakonec to byl sám Roger Perron, kdo požádal Warrenovy, aby opustili jeho dům. Příběh Perronových končí útěkem z domu a jeho následným prodej. Mučení a trýznění duchů vydrželi předlouhých deset let, než se domu zbavili. V roce 1980 dům prodali a odstěhovali se do Gruzie.

Dům v Harrisville můžete navštívit i vy

Sídlo duchů je otevřeno po předchozí domluvě a navštívit jej můžete za drobný poplatek kdykoliv v během celého roku. Můžete tak zažít jedinečnou atmosféru jako z hororového románu! Návštěvníci domu prý dosud vždy spatřili alespoň něco trošičku neobvyklého a mnozí narazili i na samotnou Bathshebu. Vydejte se do Harrisville a zažijte to na vlastní kůži.

Jak rozvinout svůj šestý smysl

Šestý smysl uvnitř nás je naší vnitřní nápovědou, našeptávačem, tušením i varovným signálem. Jednoduše jej můžeme považovat za předtuchu. Nejde o nic racionálního. Jde o spontánně vzniklý pocit, který je možné připodobnit ke krátkému záblesku anebo mlhavému zjevení.

Výklad tarotu královna holí

Populární vykládání karet a předvídání budoucnosti má svoji tradici již opravdu hodně dlouhou dobu. Tarotové karty jsou navíc i dost záhadné, do teď se přesně nezná jejich původ, v Evropě se objevily za dob zámořských objevů, ale mohou být mnohem starší.

Zelené děti z Woolpitu

Jednou z největších záhad světa, která do dnešních dnů nebyla vysvětlena je objevení dvou malých dětí na okraji jedné malé anglické vesničky zvané Woolpit. Stalo se tomu ve dvanáctém století a nejzajímavější na této záhadě je to, že měly zelenou kůži, oblečení z neznámého materiálu a mluvily jazykem, který nikdo neznal.

Stalo se tomu v roce 1173, kde asi 10 kilometrů od obce místní našli sedět hocha a holčičku zelené barvy. 8 století po události tuto záhadu stále ještě nikdo nerozluštil. Zaznamenána je v místní kronice kronikářem Williamem z Neuburghu a opatem Ralphem z Coggeshallu.

ALCATRAZ: místo, kde nikdy nejste sami

Jméno tohoto ostrova se stalo synonymem pro místo, odkud není úniku. A nemožnost utéct ze zdí pověstného žaláře se netýkala jen žijících bytostí, ale i těch zesnulých. Alcatraz je místem opředeným pověstmi, které s sebou přivlekly odsouzenci v podobě svých osobních příběhů, ale také těmi, které vznikly přímo na Ďáblově ostrově. Za celou dobu jeho existence se odsud podařilo uprchnout jen několika málo lidem. Většina zbylých uprchlíků byla zastřelena na útěku nebo zahynula v ledových vlnách Sanfranciského zálivu. Mnozí z obyvatel ostrova – ať už nosili bachařskou nebo vězeňskou uniformu – popisují dodnes příběh plné hrůzy a děsu, které dokonale zapadnou na tak pusté místo jakým Alcatraz bezpochyby je.