Zimní slunovrat Alban Arthuan
K zimnímu slunovratu letos dojde 22. prosince přesně v 5:48 hodin ráno. Je to okamžik, který máme dnes nejvíce spojený s Vánocemi, tedy s křesťanským svátkem, ale nebylo tomu tak vždy, navíc do dnešních dnů se uchovala velká spousta tradic, které jsou mnohem staršího data.
V tuto nejdelší noc v roce dochází k smrti, i znovuzrození. Od tohoto dne slunce zase začne nabývat na síle. V tu nejtemnější chvíli v roce, dle prastaré legendy, král Samain uznává porážku, sklání se před silami světla a Cernunnos povstává, aby připravil vládu pro svého syna. V té nejtišší chvíli temné noci je porozeno dítě, světlo, slunce, znovuzrozený syn Belen. Jde o jeden z nejstarších mýtů, jenž se traduje ve všech kulturách světa. I proto se tomuto dni v dávné době říkalo Alban Arthuan, čili Artušovo světlo. Vlastně tomuto slunovratu tak říkáme dodnes, a to i přes to, že nás posléze významně ovlivnilo křesťanství. Vánoce totiž pochází ze slova Weihe-nacht, což se rovná významu svatá noc. A tou rozhodně tato noc byla. Byl to dokonce jeden z nejposvátnějších dnů v roce, který Keltové oslavovali.
Alban Arthuan, tak trochu naše Vánoce
Vánoční oslavy tohoto svátku se nesly v poklidu a harmonii. Konaly se pohřební obřady, v jejichž rámci se zapalovaly velké ohně, při nichž se reaktivovala lidská a přírodní síla a pěly se divoké písně, které se podobaly jódlování, jež mají doopravdy co do činění s námi známými koledami. V tuto noc se žehnalo obilí, stromům i dobytku. V té době se na oslavu znovuzrození zdobily stromy-jedle, jež jsou stromy světla. Jde o zvyk, který jsme si ostatně uchovali do dnešních dnů. Další způsoby oslav zimního slunovratu se od sebe celkem lišily (region od regionu). Někde se zapalovalo polínko uchované z předešlého roku, jinde hořel po 12 dní sváteční oheň, který nesměl uhasnout a jinde se pekly speciální koláče apod. Pravdou však je, že všeobecně oslavy probíhaly po 12 dní a nocí v období mezi Narozením a Zjevením Páně (tedy tzv. Svaté noci). Typické také pro toto období bylo i věštění budoucnosti (krájení jablek, posílání lodiček z ořechů). Mnoho různých zvyků a obyčejů se v jisté podobě dochovaly dodnes. Zajímavé také je, že oslavy zimního slunovratu probíhaly ve většině kultur, napříč celým světem.