SPIRITISTICKÁ TABULKA
Na naše otázky nám kromě hvězd, kartářek či hadačů z ruky, dokáží odpovědi i ti, jenž mezi námi už dávno nejsou. Sídlí na druhé straně, znají minulost i budoucnost a zdržují se v přítomnosti, tedy v rovině našeho bytí, což jsou pro navázání spojení ideální podmínky. Řeč je o mrtvých: komunikace s dušemi zemřelých nabyla na extrémní popularitě v 19. století, následně pak opět klesla a znovuzrození jí, díky masovým úmrtím, zajistila až první světová válka. Všechno to začalo před mnoha a mnoha lety, kdy pod nánosem vědecké a technické revoluce začali lidé bažit opět po něčem mystickém a duchovním. Následně se stalo běžnou součástí kabaretních spolků a klubů, že se kolem takzvaného média sešla společnost, která měla otázky: nejprve ohledně toho, zda lze komunikovat s mrtvými. Přivolání ducha samotného bylo sice vzrušující, ale lidé se chtěli ptát dál a to mnohem konkrétněji.
SPOJENÍ S MRTVÝMI
Aby byla komunikace snadná, užívá se při seancích spiritistické tabulky, opatřené jasnými znaky v podobě písmen a čísel, prostřednictvím níž duše zemřelého komunikuje. Je uváděno, že lze komunikovat nejen s dušemi mrtvých, ale také s duchy a démony jako takovými, jejichž působení na světě nepředcházela smrt. Spiritistická tabulka má mnoho jmen a nalézt ji může pod pojmy, jako jsou Ouija, Weeja, případně také Weeji.
PÍSMENA, SLOVA, ČÍSLICE
Tabulka jako taková může mít tvar kruhu, oválu a je dostání i ve čtvercovém provedení. Najdeme na ní abecední znaky, čísla a někdy také celá slova: možná, nevím, nikdy. Relevantní tabulka je také opatřena symbolem nebo slovem konec, kterým je ukončována komunikace ze strany entity. Součástí komunikačního zařízení je dále trojúhelník ve tvaru šipky či kruhový prsten, který tahy prostřednictvím média udává písmena, z nichž vyvstávají slova. Použít však můžete i cokoliv jiného: sklenici, kamínek nebo třeba hrací kostku. Obecně se má ale za to, že předmět by měl mít dostatečné rozměry a neměl by být lehký – zde by mohlo dojít k situaci, kdy jej nebude moci entita posunout.
MRTVÍ PROMLOUVAJÍ
Dřívější klišé, že je ke komunikaci za potřebí médium (tedy člověk nadaný darem naslouchat duchům), je dávno pasé. Komunikovat s duchy může kdokoliv, má-li potřebné znalosti a především víru. Právě o schopnost věřit v odpověď z druhé strany je klíčem k úspěšnému navázání spojení. Rovněž není zapotřebí alespoň dvou osob, jsou lidé, kteří komunikují s mrtvými výhradně sami a i ze strany duchů je toto kladně přijímáno. Zásadním pravidlem je, jako i v jiných formách komunikace s kýmkoliv, slušnost, prosba a závěrem poděkování. Nikdy byste se však neměli pokoušet navázat spojení s dušemi, které mají za sebou negativní minulost.