Horoskopy - horoskop

PŘÍPAD RODINY PERRONOVY – ČÁST TŘETÍ

Je podvečer, zima roku 1970. Carolyn Perronová otevírá okno, aby vyvětrala před tím, než se uloží do postele. Náhle spatří před domem postavu sedící pod starým stromem. Nemůže odtrhnout zrak, je téměř hypnotizována už samotným tušením, že tato bytost není z tohoto světa. Když se hlava oné entity začne pomalu otáčet, Carolyn se prudce rozbuší srdce. Najednou vykřikne v děsivém úžasu: tvář ženy je suchá, vrásčitá, pokroucená, připomínající vosí hnízdo. Šedivé, zacuchané vlasy jí v řídkých pramíncích dopadají na ramena. „Bože bylo to tak neuvěřitelně děsivé,“ vzpomíná manželka Rogera Perrona. V tom bytost otevře ústa a vydá němý výkřik, který ač nehlučný, přesto pohne okenní tabulkou. Zápach z jejich úst dolehne až ke Caroly Perronové – ta jej vzápětí přirovná k pachu hnijícího masa.